Dvě turecké kapely vydaly splitko a hádejte co hrají..? Inu, jeden by tomu nevěřil, ale ony hrají death/grind v americkém střihu. Hm – to nakonec dneska dělá leckdo, že? Jenže dělat to dobře, to je jiná věc! A docela bez výhrad si troufám prohlásit, že obě kapely na tomhle splitku s přehledem splňují to, co si pod dobrým death/grindem představuju. První kapela s poněkud neoriginálním názvem Suicide na svém materiálu přináší obzvlášť kvalitní porci „duchovní krmě“ zvící čtyři chutné chody. Nevím čím to je, ale Turecko se zdá být zdrojem mnohým skrytých extrémních talentů – po gorových perlách Cenotaph tu máme přemýšlivé pojetí deathmetalu v duchu Suffocation, čtyři songy prošpikované mnohými kurlinkami a sóly. Suicide se vám s dobrým zvukem a jemnou kytarovou prací i technikou dostanou do podvědomí jako skalpel... Rozhodně velké překvápko, které následuje třídílný existenciální opus v podání Cidesphere. „Umírání ve zmatku“ je rozděleno na tři části (Who Am I, Fatal Resurrection, Twisted Reality). Cidesphere jsou z podobného těsta jako Suicide, ale jsou o poznání nedoválenější a ne tak pěkně vykynutí. Také mjaí podstatně vetší sklony k melodičtějším vyhrávkám. To ovšem neznamená, že by byli špatní – je to prostě jenom trochu jiná, ale velmi dobrá složka tureckého deathmetalového kebabu. Ačkoli o obou kapelách nic dalšího nevím, dokonce ani to, zda ještě existují, přesto si na nich často a rád pochutnávám...